Předložení a posouzení
Dne 10. ledna 2020 byla Evropské komisi předložena iniciativa Minority SafePack – jeden milion podpisů na podporu rozmanitosti v Evropě, poté co se jí podařilo shromáždit 1 123 422 prohlášení o podpoře. Viz tisková zpráva.
Dne 5. února 2020 se organizátoři této iniciativy setkali s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, která je odpovědná za portfolio „hodnoty a transparentnost“, a s eurokomisařkou odpovědnou za oblast inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání a mládeže Marijou Gabrielovou.
Dne 15. října 2020 proběhlo veřejné slyšení v Evropském parlamentu. Viz tisková zpráva.
Evropský parlament iniciativu projednával na svém plenárním zasedání 14. prosince 2020. V usnesení přijatém dne 17. prosince 2020 vyjádřil Evropský parlament této iniciativě podporu. Viz tisková zpráva Evropského parlamentu.
Dne 14. ledna 2021 přijala Komise sdělení, v němž uvedla, jakým způsobem stávající a nedávno přijaté právní předpisy EU podporují různé aspekty iniciativy Minority SafePack. Tato odpověď také nastínila následné kroky. Viz tisková zpráva.
Odpověď Evropské komise a následné kroky
Oficiální dokument:
Hlavní závěry tohoto sdělení:
Začlenění a respektování bohaté kulturní rozmanitosti Evropy je jednou z priorit a cílů Evropské komise. Od doby, kdy byla iniciativa v roce 2013 poprvé představena, byla v posledních letech přijata celá řada opatření zabývajících se několika aspekty návrhů iniciativy. Sdělení posuzuje každý z devíti jednotlivých návrhů na základě jeho specifických přínosů, přičemž zohledňuje zásady subsidiarity a proporcionality Ačkoli nenavrhujeme žádné další právní akty, plné provedení již zavedených právních předpisů a politických opatření skýtá účinný nástroj k dosažení cílů této iniciativy.
Následné kroky
Evropská komise sleduje provádění řady iniciativ EU přijatých před předložením občanské iniciativy „Minority SafePack“, které jsou pro tuto iniciativu relevantní. Pokračuje rovněž v provádění politických opatření v těchto oblastech. Například:
- Evropská komise realizuje programy financování v oblasti kultury a vzdělávání (zejména Erasmus+), do kterých se mohou hlásit také lidé z regionálních či menšinových jazykových komunit. Několik příkladů projektů na podporu regionálních a menšinových jazyků financovaných z programů Erasmus+ a Kreativní Evropa najdete uvádí publikace Jazyková rozmanitost v Evropské unii z roku 2024.
- Pokud jde o pravidla pro financování z EU obecněji, Evropská komise přísněji kontroluje dodržování základních práv při rozdělování prostředků z fondů EU. Nařízení o společných ustanoveních pro rozpočet na období 2021–2027 obsahuje tzv. základní podmínku, podle které musí členské státy při vyplácení finančních prostředků EU, na něž se nařízení o společných ustanoveních vztahuje, zajistit dodržování Listiny základních práv a také zásady nediskriminace. Díky tomu lze i nadále podporovat sociálně-ekonomickou integraci, včetně integrace marginalizovaných komunit a zranitelných skupin obyvatel (např. etnických menšin), a to v souladu s prioritami a potřebami stanovenými Evropskou komisí a členskými státy.
- Pokud jde o výzkum, nabízejí stávající rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027) a jeho prováděcí programy, zejména v rámci klastru 2 „Kultura, kreativní a inkluzivní společnost“, možnosti výzkumu ve vztahu ke kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy. Výzkum národnostních menšin nebo kulturní a jazykové rozmanitosti je možné provádět z různých perspektiv a uplatněním metodik různých společenských a humanitních věd. Příležitosti k výzkumu jazykové rozmanitosti budou trvat po celou dobu realizace programu Horizont Evropa, tj. v pracovních programech na období 2025–2027.
- Pokud jde o návrhy předložené organizátory iniciativy týkající se audiovizuálních mediálních služeb, konkrétně zajištění volného pohybu služeb a příjmu audiovizuálního obsahu v regionech, kde žijí národnostní menšiny, Komise monitoruje uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice 2010/13/EU) a také uplatňování pravidel propagace evropských děl. Zpráva o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách za období 2019–2022 byla zveřejněna v lednu 2024. Potvrzuje, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách je i nadále zásadním nástrojem k řízení celounijní koordinace vnitrostátních právních předpisů pro všechna audiovizuální média a že zásada „země původu“ usnadňuje přeshraniční přenos televizních kanálů a služeb typu „video na vyžádání“. Zpráva o uplatňování pravidel propagace evropských děl za období 2020–2021 byla zveřejněna v červnu 2024. Členské státy postupně zavádějí nová pravidla, podle kterých musejí katalogy služeb na vyžádání obsahovat alespoň 30 % evropských děl, což v rámci Unie aktivně podporuje kulturní rozmanitost.
- Pokud jde o návrhy iniciativy týkající se zeměpisného blokování, v návaznosti na první krátkodobý přezkum nařízení o zeměpisném blokování uspořádala Evropská komise v letech 2021 a 2022 dialog s audiovizuálním odvětvím s cílem dohodnout se na konkrétních krocích ke zlepšení dostupnosti audiovizuálního obsahu a přístupu k němu v celé EU. Poslední část dialogu se konala 6. prosince 2022. Další informace jsou k dispozici ve zprávě o akci. Výsledek dialogu Komise představila vhodnocení implementace nařízení o zeměpisném blokování (2024).
- Pokud jde o podporu jazykové rozmanitosti v regionech a u menšin, Evropská komise rozvíjí spolupráci v této oblasti s Evropským střediskem pro moderní jazyky při Radě Evropy (ECML). V listopadu 2023 bylo společně s ECML uspořádáno kolokvium o posílení podpory regionálních a menšinových jazyků v mnohojazyčném kontextu. Podrobné případové studie, jejichž cílem je vytvořit databázi osvědčených postupů, se připravují.
- Jazyková rozmanitost v Evropě, včetně regionálních a menšinových jazyků, se také podporuje v souvislosti s Evropským dnem jazyků nebo Evropskou platformou pro školní vzdělávání. V rámci Evropského dne jazyků 2024 byly předmětem diskuse výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometr na téma „Evropané a jejich jazyky“. Jedním z dílčích poznatků je, že 85 % evropských občanů se domnívá, že regionální a menšinové jazyky by měly být chráněny.
Další informace
Rozsudkem ze dne 9. listopadu 2022 (věc T-158/21) Tribunál Soudního dvora Evropské unie zamítl žádost skupiny organizátorů iniciativy Minority SafePack o anulování sdělení Komise C(2021) 171. Soud rozhodl, že se Evropská komise nedopustila nesprávného právního posouzení ani neporušila svou povinnost uvést dostatečné odůvodnění ve svém sdělení, v němž Komise uvedla, že v této fázi není k dosažení cílů iniciativy nutná žádná další právní úprava.
Další informace najdete v tiskové zprávě o rozsudku.
Dne 21. ledna 2023 podali organizátoři iniciativy proti tomuto rozsudku odvolání k Soudnímu dvoru EU.